Jsme rodina s malými dětmi

Pekařovi mají dvě dcery – tříměsíční Adélku a osmiletou Gábinu, a chtějí pro ně samozřejmě jen to nejlepší. Díky reformě zaplatí pojišťovna Adélce vakcínu proti nebezpečné pneumokokové infekci. A až bude Gábině 13 let, tak ji určitě nechají očkovat proti rakovině děložního čípku. Očkování dosud stálo zhruba deset tisíc korun, což by si dovolit nemohli, nyní bude očkování zdarma.

Nikde dnes nejsou peníze nazbyt a na takovou péči je třeba je někde jinde ušetřit. To si Pekařovi uvědomují a souhlasí s tím, aby si lidé platili sami za léky do 50 korun. Je to fér, říká paní Pekařová. A kdyby se přece jen nešťastnou náhodou Adélce nebo Gábině něco stalo, budou nově moci být Pekařovi u nich při ošetření a holky ani rodiče se tak nebudou bát jako dřív.

Jsme starší lidé

Brabcovi se starají o babičku. Paní Brabcová dělá už 20 let zdravotní sestřičku a pomáhá s manželem mamince, jak jen můžou. Když je ale babička v nemocnici, paní Brabcová se nemá šanci dozvědět, co její mamince je, a to ji trápí.

Babička bude mít právo znát veškeré informace o svém zdravotním stavu a říci to své dceři. Navíc bude mít právo vědět i o poskytovaných zdravotních službách. Nově budou mít lékaři možnost bez obav sdělit příbuzným zdravotní stav pacientů.

Když bude muset babička jít na operaci, poradí se s dcerou a bude si moci vybrat nemocnici, kde se o ni postarají. A pokud si Brabcovi budou chtít připlatit, může se operace konat v době, kdy nemají směnu.

Jsem aktivní důchodce

Důchodce pan Zbyšek (68 let) žije velmi aktivně a denně sportuje. Zejména jezdí na kole, plave a věnuje se také turistice. Přesto jej ale tíží některé zdravotní potíže. Naposledy se musel podrobit dokonce operačnímu zákroku kvůli šedému zákalu. Po operaci hradí pojišťovna základní oční čočky a brýle. Panu Zbyškovi ale brýle vadí při sportování a je pro něj tedy pohodlnější nosit čočky. Rozhodne se tedy připlatit si za kvalitnější čočku, která odstraní důsledky jeho oční vady a nebude muset nosit brýle. Zatímco dříve by si musel zaplatit plnou cenu, nyní pouze uhradí rozdíl mezi základní a hrazenou variantou. Byť jde o dražší produkt, nyní bude pro pana Zbyška dostupný.

Dlouhodobě pana Zbyška trápí také některé přetrvávající zdravotní potíže, na které mu jeho osobní lékař předepisuje hned několik druhů léků. Pan Zbyšek platil ještě v minulém roce za každou položku na receptu 30 korun a kolikrát tak v lékárně zaplatil i 120 korun jen na poplatcích. Nyní platí jen jednu cenu za recept 30 korun, čímž velmi ušetří a lékárny budou mít navíc snazší administrativu.

Panu Zbyškovi se poslední dobou lepí smůla na paty. Vloni během svého výletu na kole upadl a zlomil si ruku. Lékař mu v nemocnici sdělil, že mu může sehnat speciální odlehčenou sádru, za kterou by si ale musel připlatit 5 tisíc korun. Lékař chtěl peníze hotově a přímo "na ruku", navíc bez dokladu. Nebyl schopen předložit ani žádný ceník. Panu Zbyškovi se takový postup zdál zvláštní, a proto platbu odmítl. Od nového roku se něco takového stát nemůže. Nemocnice musí předem zveřejnit ceník a platby jsou oficiálním příjmem zdravotnického zařízení, které je pak může použít například na výměnu dosluhujícího rentgenu.