Důchodová reforma

Stránka byla přesunuta do archivu

I. První pilíř = průběžně financovaný systém

II. Druhý pilíř penzijního spoření

III. Třetí pilíř = doplňkové penzijní spoření

Systém předdůchodů

Proč jsou změny důchodového systému nevyhnutelné?

Před obyvateli Evropy stojí nové výzvy. Evropa se nepotýká jen s vleklou hospodářskou a finanční krizí, která je způsobena ztrátou její konkurenceschopnosti ve světovém měřítku především v soutěži s rostoucími asijskými ekonomikami. Závažným problémem je demografický vývoj, který musí řešit všechny vyspělé evropské země.

Na jedné straně dochází k jednoznačně pozitivnímu jevu prodlužování střední délky života, což je způsobeno stále kvalitnější lékařskou péčí a zvyšováním kvality života. Lidé žijí zdravěji než dříve. Na druhé straně klesá podíl ekonomicky aktivních lidí na celkové populaci. To se společně s nezaměstnaností, která je celoevropským problémem a klade nároky na sociální výdaje, nepříznivě promítá do bilance důchodových systémů. Proto se členské státy Evropské unie snaží přizpůsobit systémy důchodového zabezpečení těmto změnám.

1. důvod: Každý rok přibývá 40 až 50 tisíc seniorů

Podobný vývoj se odehrává i v České republice. Dnešní státní důchodový systém začal na našem území vznikat před více než 100 lety, kdy se důchodu dožil pouze zhruba každý druhý. Dnes se důchodu dožije zhruba devět lidí z deseti a v důchodu stráví v průměru 20 i více let. Zároveň každý rok přibývá 40 až 50 tisíc seniorů, což je velikost jednoho okresního města.

Zatímco v roce 1990 bylo u nás 12 procent občanů starších 65 let a v roce 2010 to bylo již 15 procent, v roce 2050 už tento podíl bude dosahovat 29 procent. Na pracovní trh bude postupně vstupovat stále méně občanů, zatímco bude přibývat seniorů. Pokud dnes připadá na jednoho seniora 1,8 ekonomicky aktivních obyvatel, v roce 2050 to bude 1,2 lidí. Každý si jistě umí představit, jak dramaticky se tím v budoucnu změní společenské poměry, kdy zjednodušeně řečeno jen jeden zaměstnanec bude vydělávat na státní důchod jednoho seniora.

2. důvod: Schodek důchodového účtu stále narůstá

Schodek důchodového účtu stále narůstá a loni dosáhl 45 miliard korun. Bez důchodové reformy by byl důchodový systém dlouhodobě udržitelný pouze za cenu dramatického zvyšování schodku důchodového účtu. Pokud bychom nedělali nic, bylo by nutné na udržení dnešní úrovně důchodů kolem roku 2050 vynaložit dalších zhruba 150 miliard korun. Co by to znamenalo bez změn důchodového systému?

Pokrýt schodek 150 miliard korun znamená:

  • zvýšit sazbu pojistného na důchodové pojištění ze současných 28 % na 40 %, nebo
  • zavést jednu sazbu DPH ve výši až 26 %, nebo
  • zvýšit firemní daň ze současných 19 % na 38 %, nebo
  • snížit všechny vyplácené penze (i invalidní) o třetinu.

Změny důchodového systému jsou nevyhnutelné. Stáří není nic neočekávaného a každý by měl myslet na své budoucí zabezpečení. Nelze se spoléhat jen na státem organizovaný průběžný důchodový systém. Situace z některých okolních zemí ukazuje, že ani průběžný státní důchodový pilíř není úplně bezpečný a někde si nepříznivá ekonomická situace vyžádala dokonce snižování důchodů. Tomu se chce vláda vyhnout, a proto postupně důchodový systém reformuje.

Každému lze doporučit, aby si včas zajistil více možností příjmu ve stáří. Pokud člověk naskládá všechna vajíčka do jedné ošatky, pak při jejím převrhnutí je velká pravděpodobnost, že přijde o všechna vajíčka. Pokud je rozdělí mezi dvě tři ošatky na různá místa, celkové riziko se snižuje. Existuje totiž jen velmi malá pravděpodobnost, že by se převrhly všechny tři ošatky. Rozdělení zdrojů a úspor obecně znamená vyšší pravděpodobnost zachování příjmů v dostatečné výši.

3. důvod: Státní důchody nezajistí  současnou úroveň příjmů ve stáří

Penzisté jsou v České republice odkázáni téměř výhradně na stát. Drtivá většina příjmů důchodců je tvořena právě státním důchodem, což je v evropském srovnání velmi neobvyklé. Tato extrémní závislost na státní penzi vystavuje budoucí seniory velkým rizikům.

Na státní důchody neexistují žádné rezervy. Je rozšířeným omylem, že placení důchodového pojištění znamená, že si člověk šetří „sám na svůj důchod“. Jelikož se dnes důchody vyplácejí z průběžného důchodového systému, dá se zjednodušeně říci, že všechny peníze vybrané na důchodovém pojištění jsou ihned vypláceny současným důchodcům. To je základním znakem průběžného systému.

Narůstá rozdíl mezi výší vyplácených důchodů a výnosem důchodového pojištění. Už dnes je průměrný měsíční důchod o více než 1000 korun vyšší, než kolik se vybere v rámci důchodového pojištění.

Důsledkem demografického vývoje je postupný pokles náhradového poměru, tedy poměru mezi výší vypláceného důchodu a hrubé mzdy. Ten dnes dosahuje zhruba 40 procent. To znamená, že průměrný vyplácený důchod dosahuje zhruba 40 procent průměrné hrubé mzdy. Tento náhradový poměr by bez potřebných změn postupně klesal, což by vedlo ke snižování důchodů v porovnání se současností. Seriózní analýzy ukazují, že v průběhu 30 – 40 let by mohl klesnout tento náhradový poměr až o 50 procent. To se projeví ve výši důchodů, které mohou být výrazně nižší v porovnání se současnými, a týká se to především současné mladé generace.

Je nutné férově sdělit občanům, že valorizace důchodů bude muset dnes i do budoucna kopírovat ekonomické možnosti státu. Jiné prostředky, než vybere stát od daňových poplatníků, totiž nemá. A pokud někdo slibuje vysoké důchody bez zásadních změn důchodového systému, nechová se odpovědně.

Jak vypadá současný důchodový systém?

Dominantním zdrojem příjmů důchodců je státní průběžný pilíř, který je označován jako první pilíř. Je založený na principu, kdy jsou důchody financovány z aktuálního výnosu sociálního pojistného, které lidé platí ze mzdy a podnikatelé ze zisku. Hlavní úlohou tohoto prvního pilíře je solidárně zajistit přiměřenou výši důchodů pro všechny občany, kteří platili většinu života pojištění.

První státní průběžný pilíř zajišťuje 95 procent příjmů seniorů

Není vhodné, aby i nadále stál náš důchodový systém jen na jedné noze průběžného financování, které je více než fondový systém zranitelné demografickým vývojem. A to přesto, že vláda učinila v souladu s nálezem Ústavního soudu takové kroky, které průběžný systém dlouhodobě více stabilizují a zvyšují zásluhovost. Přesto stále máme jeden z nejvíce solidárních státních důchodových systémů v celé Evropě. A přesto se budoucímu poklesu úrovně penzí nelze vyhnout.

Vlivem přerozdělování mezi občany s různou úrovní příjmů existuje slabá vazba mezi výší odvedeného pojistného a výší vypláceného důchodu. Vysoká míra solidarity, kdy výše důchodů jen málo zohledňuje výši příjmů, je tak logicky vykoupena nízkou mírou zásluhovosti a individuální odpovědnosti za své příjmy ve stáří.

Třetí pilíř je doplňkové dlouhodobé spoření (penzijní připojištění)

Od poloviny 90. let minulého století funguje vedle státního průběžného pilíře i penzijní připojištění se státním příspěvkem, tedy dobrovolné spoření na dobu stáří. Je nazýváno třetím pilířem. Stát zde příspěvky i daňovými odpočty podporuje individuální zabezpečení na stáří. Daňově jsou podporovány také příspěvky zaměstnavatelů určené jejich zaměstnancům pro tyto účely. Velmi konzervativním zákonným nastavením podmínek investování muselo být do roku 2012 zajištěno, že klientům každý rok bylo připsáno nezáporné zhodnocení. Prostředky tak mohly být investovány jen do těch nejbezpečnějších cenných papírů, což nezajišťuje vysoké výnosy.

Proto i přes státní podporu nyní dosahují průměrné úspory účastníků relativně nízkých částek, které nezaručí dostatečné příjmy ve stáří. Stávající penzijní připojištění se státním příspěvkem proto funguje spíše jako doplňkové dlouhodobé spoření nezávislé na důchodovém systému, protože neznamená vyplácení důchodů po delší dobu. I proto došlo od ledna 2013 v systému třetího pilíře ke změnám, které zlepšují podmínky pro dlouhodobé investování.

Podíl věkových skupin v procentech

 

Jak lze řešit finanční udržitelnost důchodového systému?

Ve většině vyspělých států Evropy lze na základě demografických projekcí očekávat, že se bude snižovat podíl zaměstnaných (ekonomicky aktivních) obyvatel v populaci. Proto se členské státy Evropské unie snaží přizpůsobit systém důchodového zabezpečení této změně. Česká republika nemůže být výjimkou.

Jak lze řešit finanční udržitelnost důchodového systému?

  • Snižováním průměrné výše důchodů.

  • Zvyšováním věku odchodu do důchodu.

  • Zvyšováním míry individuálních úspor pro zajištění dodatečných příjmů.

  • Hledáním nových zdrojů financování důchodového systému.

Každá z výše uvedených možností má své nevýhody a rizika. Nelze se tedy plně spolehnout pouze na jednu z nich. V úvahu připadá kombinace těchto možností. Vyhnout se přitom chceme zvyšování pojistného na důchodové pojištění, znamenající vyšší zdanění práce. Vedlo by k vyšší nezaměstnanosti a tedy k dodatečným výdajům sociálního systému.

Jaké jsou cíle důchodové reformy?

Aby byl zmírněn nepříznivý vývoj v důchodovém systému, došlo ke změnám v prvním a třetím pilíři, a zároveň je zaveden nový druhý pilíř, tedy penzijní spoření. Důchodový systém tak bude třísložkový, jak je běžné v řadě evropských zemí.

Důchodový systém musí být zároveň více motivující pro občany, kteří platí relativně vyšší sociální pojištění a daně. Cílem těchto změn není uspořit na důchodech vyplácených v průběžném systému, ale rozložit rizika a umožnit lepší zhodnocení spoření na důchod. Vytvořená soustava s více pilíři umožní lépe kombinovat solidární pojetí výplaty penzí s kapitálovými prvky spoření.

Z popsaných problémů současného důchodového systému vyplývají i cíle důchodové reformy:

  • Dlouhodobá udržitelnost financování důchodového systému.
  • Rozložení rizik snížením závislosti na prvním pilíři.
  • Zvýšení zásluhovosti a individuální odpovědnosti.
  • Snížení vysokých mezigeneračních anonymních transferů.

Čeho chceme reformou dosáhnout?

Zavedení druhého pilíře společně se státním důchodem umožňuje předpoklady naplnit cíl přiměřených důchodů v budoucnu. Čeho chceme reformou dosáhnout?

  • Do 30 let získá minimálně 50 procent občanů dodatečný důchod.
  • Dodatečný důchod dosáhne alespoň jedné čtvrtiny až jedné třetiny státního důchodu.
  • Kombinace státního a dodatečného důchodu zajistí přiměřený měsíční příjem bez kolapsu státních financí.
  • Zajištěním příjmů z více zdrojů se vyhneme podstatně nižším příjmům seniorů v budoucnu.
  • Státní výdaje na penze budou udrženy pod 10 procent HDP. V opačném případě bychom se v dlouhodobém horizontu dostali až na 12 procent HDP.

Důchodová reforma v České republice znamená, že hlavní příjem budou mít senioři nadále od státu. Není tedy pravda, že dochází k privatizaci důchodového systému. Každý bude moci pouze dobrovolně zvážit, zda se mu vyplatí převést menší část, konkrétně 5 procent svého sociálního pojištění, na osobní účet u penzijní společnosti, kde bude moci dlouhodobě individuálně spořit, a přilepšit si tak vedle státem vypláceného důchodu.

Dějí se změny důchodového systému i v jiných zemích?

Společným znakem naprosté většiny států v Evropě je stárnutí populace, vyznačující se zvyšujícím se podílem osob starších 65 let. Proto stojí celá Evropa, nejen Česká republika, před důležitou výzvou, jak zajistit důstojnou úroveň důchodů budoucím generacím.

V evropských zemích nejvíce postižených krizí důchody poklesly

Změny důchodového systému jsou proto zcela běžné i v řadě dalších evropských zemí. Nejčastěji se projevují postupným prodlužováním věku odchodu do důchodu, zaváděním penzijního kapitálového pilíře (druhý pilíř) nebo vázáním výplaty důchodů na množství vybraného sociálního pojištění. V některých státech, nejvíce postižených krizí, musely vlády důchody zmrazit nebo dokonce snížit až o desítky procent. Této situaci se chceme v České republice vyhnout.

Česká republika jako jedna z mála zemí tzv. východního bloku do konce loňského roku nezavedla druhý kapitálový pilíř založený na celoživotním spoření v penzijních fondech, který má k příjmům v důchodu výrazně přispívat. V České republice bude nadále zachována vysoká příjmová solidarita v průběžném systému, oproti například Lotyšsku, kde výše penze závisí pouze na výši příspěvků nashromážděných na individuálním účtu.

U státních důchodů zavedlo Polsko po vzoru Švédska princip (systém NDC), kdy výpočet důchodu je odvozen z výše zaplacených příspěvků. Existují tak velké rozdíly mezi vyplácenými důchody, což je sice dobré pro nadprůměrně vydělávající, kteří nepotřebují dodatečné úspory, ale horší pro lidi s nízkými příjmy (zhruba 60 procent), kteří skončí s minimálním důchodem.

Slovensko se inspirovalo českým modelem

Velmi často je zmiňován příklad Slovenska jako země, která údajně odstupuje od důchodové reformy. Skutečnost je však jiná. Vláda premiéra Roberta Fica druhý pilíř nezrušila v roce 2009, ani jej neruší nyní, kdy má většinu v parlamentu. Změnila pouze jeho parametry. Původní sazba pojistného ve slovenské důchodové reformě byla velmi ambiciózní a od roku 2013 se proto snížila z 9 procent na 4 procenta. Od roku 2017 se má opět zvyšovat na konečných 6 procent. Slovensko se naopak inspirovalo při změnách i českým modelem, jelikož si lidé budou moci přispívat také dodatečné 2 procenta ze svého. Slovenská vláda otevřela opakovaně cestu zpět do prvního pilíře, občané ale o návrat příliš zájem nemají. Z 1,5 milionu klientů druhého pilíře se v roce 2009 vrátilo zpět jen zhruba 70 tisíc. Od září 2012, kdy byl návrat opět umožněn, se pro přechod zpět rozhodlo jen 30 tisíc klientů.

Maďarsko se vydalo obdobnou cestou jako Slovensko, když ze státního systému odebralo příliš velkou část – v případě Maďarska 8 procent. V době krize nebyl rozpočet tak velký výpadek příjmů schopen zvládnout. Maďarsko druhý pilíř v roce 2011 fakticky znárodnilo. Občané byli postaveni před volbu – spořte si bez obav nadále, jen nepočítejte někdy v budoucnu s důchodem od státu. 8000 podaných žalob u Evropského soudního dvora svědčí o riskantnosti takového řešení a je vážným varováním pro všechny vlády, které by chtěly unáhleně fungující důchodové spoření rušit.

Česká republika se poučila z chyb ostatních zemí a připravila udržitelnou reformu

Změny v důchodovém systému v České republice jsou ovlivněny mezinárodními zkušenostmi. Je patrná maximální snaha neopakovat chyby sousedů, kteří stanovili pro penzijní spoření (druhý pilíř) příliš vysokou sazbu vyváděnou z důchodového pojištění (Slovensko 9 procent, Maďarsko 8 procent, Polsko 7,3 procenta). Takto vysoký výpadek příjmů z pojistného by vedl k vysokým schodkům veřejných financí, které by nebylo možné ufinancovat.

Financování počátečního období důchodové reformy u nás je dostatečně zajištěno pravidelnými daňovými příjmy a nehrozí vysoké schodky jako při zavedení povinných systémů penzijního spoření v jiných zemích v minulosti.

Věk odchodu do důchodu žen v roce 2010

Věk odchodu do důchodu mužů v roce 2010

I. První pilíř = průběžně financovaný systém

Co se změnilo u pozůstalostních důchodů?
Došlo ke zrušení výplaty jednorázové částky při zániku nároku na vdovský/vdovecký důchod z důvodu uzavření nového manželství. Zkrátila se lhůta pro možnost opětovného vzniku nároku na vdovský či vdovecký důchod, pokud dojde znovu ke splnění zákonem stanovených podmínek, z pěti let na dva roky pro nároky vzniklé po 31. prosinci 2011.
Jak se změní valorizace, tedy navyšování důchodů?
Pro roky 2013 až 2015 byla přijata úprava valorizace, kdy budou důchody valorizovány o třetinu nárůstu spotřebitelských cen a třetinu růstu průměrné mzdy. O zvyšování důchodů nebude rozhodovat vláda nařízením, ale toto zvýšení bude provedeno vyhláškou na základě zákona o důchodovém pojištění podle přesně stanovených pravidel, která již vládám nebudou umožňovat volbu navýšení důchodů.
Jak se změní předčasný důchod?
Zvyšuje se trvalé krácení předčasného starobního důchodu za období, které spadá mezi 1 rok a 2 roky před vznikem nároku na starobní důchod podle zákonné věkové hranice. To znamená, že těm, kterým je přiznán předčasný starobní důchod více než 1 rok před dosažením důchodového věku, je důchod krácen více, než tomu bylo před 1. 1. 2012.
Budou do financování prvního pilíře zapojeny další zdroje?
Již bylo prosazeno, že na pokrytí salda průběžného pilíře lze použít výnosy z majetkových účastí státu (např. dividend ČEZ), k čemuž již došlo v roce 2012. Zároveň dochází k vyššímu zdanění spotřeby (změny v DPH), což také částečně financuje saldo průběžného pilíře.
Jaká je doba pojištění pro nárok na důchod?

V České republice má občan nárok na přiznání starobního důchodu, pokud dosáhl důchodového věku a získal také potřebnou dobu pojištění. Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod se postupně prodlužuje na 35 let.

Doba pojištění pro nárok na důchod
Kalendářní rok, v němž je dosaženo důchodového věku Potřebná doba pojištění
2010 26 let
2011 27 let
2012 28 let
2013 29 let
2014 30 let
2015 31 let
2016 32 let
2017 33 let
2018 34 let
po roce 2018 35 let

Nesplnění podmínky doby trvání pojištění

Nárok na starobní důchod má i pojištěnec, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získá minimálně 30 let tzv. čisté doby pojištění (to znamená bez náhradních dob pojištění). Nárok na starobní důchod vzniká i při kratší době pojištění (viz. následující tabulka).

Minimální doba pojištění pro nárok na důchod
Věk pojištěnce Minimální doba pojištění
před rokem 2010 dosáhne alespoň 65 let věku 15 let
v roce 2010 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození 16 let
v roce 2011 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození 16 let
v roce 2012 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození 16 let
v roce 2013 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození 16 let
po roce 2013 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození 16 let
Proč se prodlužuje věk pro odchod do důchodu?

Nejen v České republice je nutné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. Už dnes je v řadě evropských zemí důchodový věk 65 let, někde i 67 let. Věk odchodu do důchodu se prodlužuje i v dalších zemích, např. v Maďarsku z 62,5 na 65, v Itálii u žen pracujících ve veřejném sektoru z 60 na 65 let jako pro muže (od roku 2010 do roku 2018). Francie má sice věk stále 60 let, ale zvýšila počet let pojištění pro nárok na plný důchod na 41 let (2010), penalizace za každý rok předčasného důchodu je 5 %.

V 65 letech věku se odchází do důchodu například v Dánsku, Německu, na Islandu, v Norsku či v USA. Dánsko v roce 2006 rozhodlo o prodloužení důchodového věku na 67 let. Předčasný důchod je 5 let předem a povinná doba účasti na pojištění prodloužena z 25 na 30 let. Německo prodlužuje důchodový věk z 65 let na 67 let, a to od roku 2012 každý rok o 1 měsíc.

Jaký je vývoj reálných důchodů?

Průměrný vyplácený starobní důchod stoupl z 8173 korun měsíčně v roce 2006 na 10 778 korun v roce 2012. Roste také reálná hodnota důchodů ve vztahu k inflaci. V roce 2009 byla nejvyšší v historii, 113,8 procent v porovnání s rokem 1989. V loňském roce došlo k mírnému poklesu, stále je ale reálná hodnota důchodů o 5,5 procenta vyšší než v roce 2006. Senioři si navíc mohou k důchodu přivydělat až trojnásobek průměrné mzdy, aniž by to mělo jakýkoli dopad na starobní důchod.

Reálná hodnota důchodů k roku 1989 v %

 

II. Druhý pilíř penzijního spoření

Je možné kdykoli z druhého pilíře vystoupit?
Vstup do druhého pilíře je dobrovolný, tento krok je však nevratný. Tím je zvýrazněna míra odpovědnosti každého, kdo stojí před rozhodnutím, zda do tohoto pilíře vstoupit. Současně se tak zachová účel druhého pilíře – celoživotním spořením vytvořit dostatečné prostředky pro doplnění státního důchodu.
Budou se týkat prostředky účastníka penzijního spoření případné exekuce?
Prostředky účastníka důchodového spoření nelze postihnout exekucí po dobu spořící fáze. Jinými slovy v důchodových fondech spravovaných penzijními společnostmi nelze peníze účastníka postihnout exekucí.
Jaké jsou možnosti při volbě důchodového fondu?

Způsob, jakým se budou prostředky ve druhém fondovém pilíři zhodnocovat, záleží na zvolené strategii spoření. Rozhodování účastníků, jakou strategii spoření zvolit, nemusí být složité. Základní charakteristikou jednotlivých důchodových fondů je jejich rizikovost a tomu odpovídající očekávaný výnos. Penzijní společnosti budou nabízet klientům druhého pilíře povinně čtyři důchodové fondy, z nichž bude možné individuální strategii vytvořit.

Odhadovaný výnos

  • Důchodový fond státních dluhopisů (minimální riziko) 2 – 3 %
  • Konzervativní důchodový fond (malé riziko) 3 – 4 %
  • Vyvážený důchodový fond (střední riziko) 4 – 7 %
  • Dynamický důchodový fond (vyšší riziko) 5 – 7 %

Důchodový fond státních dluhopisů je velmi bezpečný, jelikož musí investovat minimálně 90 procent hodnoty majetku do vybraných dluhopisů, vydaných Českou republikou, Českou národní bankou nebo mezinárodními institucemi jako je Evropská centrální banka nebo Světová banka. Majetek musí být plně zajištěn proti měnovému riziku.

Konzervativní důchodový fond musí investovat obdobně. Může více využívat další nástroje peněžního trhu a cenné papíry vydané vybranými podílovými fondy, které podléhají dohledu. Jeho majetek musí být rovněž plně zajištěn proti měnovému riziku.

Vyvážený důchodový fond investuje do stejných investičních nástrojů a vkladů jako konzervativní fond. Může využít i nástroje s vyšším rizikem než tento fond. Podíl akcií a obdobných cenných papírů může činit maximálně 40 procent.

Dynamický důchodový fond investuje do investičních nástrojů a vkladů jako vyvážený fond. Podíl akcií či obdobných cenných papírů, nabízených v České republice, může činit až 80 procent.

Jakou zvolit strategii spoření?

Nejvhodnější strategii spoření ve druhém pilíři pomůže nalézt zprostředkovatel na základě dotazníku, který musí účastník vyplnit před podpisem smlouvy o důchodovém spoření. Nemusí jít o jediný důchodový fond. Jednotlivé fondy, lze v rámci strategie kombinovat a mít například 30 procent prostředků ve vyváženém a 70 procent v konzervativním důchodovém fondu.

Vyvázání 3 procent pojistného bude do budoucna výhodné minimálně pro 60 procent lidí

Pravidla vyvázání 3 procent pojistného budou podle analýz zohledňujících předpokládaný pokles náhradového poměru v budoucnu výhodná minimálně pro 60 procent lidí. Základní pravidlo, které pomůže při výběru strategie spoření, je délka trvání smlouvy ve druhém pilíři.

  • Strategie s malým rizikem sice přináší každý rok spolehlivý výnos, ale ten je relativně nízký, lze očekávat přibližně okolo inflace. Taková strategie je vhodná pro člověka, který spoří méně než zhruba 10 let.
  • Tomu, kdo bude spořit s dlouhodobějším časovým horizontem 20 nebo 30 let a více, lze doporučit strategii se středním nebo s vyšším rizikem. Při investování s vyšším rizikem mohou výnosy z roku na rok kolísat. V delším období však zpravidla nabízejí v průměru lepší výnos. Kolísání hodnoty úspor v jednotlivých letech při dlouhé době spoření nevadí, protože by se mělo v čase vyrovnat.

Pro kratší dobu účasti ve druhém pilíři je vhodná konzervativnější strategie a pro mladší účastníky rizikovější strategie s podílem akcií.

Postupný přesun do méně rizikových fondů

Zákon výslovně ukládá penzijní společnosti povinnost postupně přesouvat prostředky účastníka do méně rizikových fondů v období 10 let před dosažením důchodového věku – jedná se o tzv. autopilot. Penzijní společnost o tomto kroku bude v zákonné lhůtě 60 dní předem pojištěnce informovat. Pouze pokud s tím účastník nebude souhlasit a písemně určí jiný způsob zhodnocování, může být vystaven většímu riziku.

Změna investování

Účastník může kdykoliv změnit způsob zhodnocování svých prostředků (strategii spoření). Jedenkrát ročně je přitom tato změna bezplatná, častější změny mohou být zatíženy poplatkem maximálně 500 korun.

Změna správce

Účastník může také kdykoliv změnit správce a převést své prostředky k jiné penzijní společnosti. Změna penzijní společnosti je bezplatná jednou za 5 let, častější změny jsou zpoplatněny 800 korun. Změna správce v důchodovém spoření podléhá registraci v Centrálním registru smluv.

III. Třetí pilíř = doplňkové penzijní spoření

Co mohu udělat, pokud chci využívat doplňkové penzijní spoření?
Od 1. ledna 2013 je možné uzavřít doplňkové penzijní spoření podle nových pravidel a spořit do některého z účastnických fondů. Stávající penzijní připojištění se státním příspěvkem je součástí třetího pilíře penzijního systému. Bude existovat i po spuštění penzijní reformy, ovšem do původního systému penzijního připojištění už nebudou moci vstupovat noví účastníci. Vedle penzijního připojištění nově vznikne systém doplňkového penzijního spoření.
Jaký je rozdíl mezi původním penzijním připojištěním a novým doplňkovým penzijním spořením?
Noví účastníci, kteří vstoupí do nového doplňkového penzijního spoření, budou své prostředky vkládat do nových fondů třetího pilíře (účastnických fondů) s potenciálem vyššího zhodnocení oproti původnímu penzijnímu připojištění. Pro účastnické fondy budou platit značně volnější pravidla investování, čímž se vytvoří předpoklady pro dosažení výnosu dlouhodobě překonávajícího inflaci. Naopak účastníci, kteří budou mít uzavřeno stávající penzijní připojištění, budou automaticky převedeni do transformovaného fondu a bude jim zachovaná garance nezáporného výnosu a možnost čerpat až polovinu naspořených prostředků už po 15 letech bez ohledu na aktuální věk.
Jak se změní daňová podpora?
Daňová podpora, tedy možnost odpočtu zaplacených příspěvků účastníka z daňového základu, se bude vztahovat pouze na měsíční příspěvky účastníka v rozmezí 1 000 až 2000 korun (oproti současným 500 až 1500 korunám). Tento posun navazuje na zvýšení horní hranice příspěvku účastníka, ke kterému je vyplácen státní příspěvek. Úpravy parametrů státního příspěvku a daňové podpory jsou navrženy s cílem motivovat účastníky k vyšším úložkám.
Bude mi moci zaměstnavatel nadále přispívat na penzi?
Zaměstnavatel bude moci stejně jako doposud přispívat svým zaměstnancům do třetího pilíře, po 1. lednu 2013 tedy do transformovaných i nových účastnických fondů. Nově však budou podmínky pro zaměstnavatele výhodnější než doposud. Ve snaze motivovat je k vyššímu přispívání svým zaměstnancům se daňová podpora zvýší z 24 000 korun na 30 000 korun ročně.
Mohu stávající penzijní připojištění zrušit předčasně a dostat se k penězům?
Je to možné podáním písemné výpovědi. Penzijní připojištění je možné vypovědět kdykoliv, pokud nebyla zahájena výplata dávky nebo účastník o výplatu nepožádal. Pokud účastník spořil alespoň 24 měsíců, vzniká mu nárok na výplatu odbytného. Ovšem i v případě, že účastníkovi vznikne nárok na odbytné, v případě předčasného ukončení smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, ztrácí nárok na státní příspěvek a ten bude muset být vrácen do státního rozpočtu.
Jaká bude výše státního příspěvku u doplňkového penzijního spoření?

Kdo si bude od ledna 2013 měsíčně ukládat 1000 korun, může za každý rok získat od státu navíc 12 x 230 korun, tj. 2760 korun

Srovnání výše státního příspěvku v minulosti, nyní a v budoucnu ukazuje tabulka:

Srovnání výše státního příspěvku v minulosti, nyní a v budoucnu
Měsíční příspěvek klienta Státní příspěvek 1994-999
 Státní příspěvek 2000-2012
 Státní příspěvek od 2013
100,- Kč 40,- Kč 100,- Kč -
200,- Kč 72,- Kč 100,- Kč -
300,- Kč 96,- Kč 120,- Kč 90,- Kč
400,- Kč 112,- Kč 140,- Kč 110,- Kč
500,- Kč 120,- Kč 150,- Kč 130,- Kč
600,- Kč 120,- Kč 150,- Kč 150,- Kč
700,- Kč 120,- Kč 150,- Kč 170,- Kč
800,- Kč 120,- Kč 150,- Kč 190,- Kč
900,- Kč 120,- Kč 150,- Kč 210,- Kč
1000,- Kč 120,- Kč 150,- Kč 230,- Kč
Co se stane s mými penězi, nedožiju-li se důchodu?
Naspořené peníze v doplňkovém penzijním spoření jsou součástí dědictví, pokud není ve smlouvě uvedena určená osoba pro přímou výplatu jednorázového vyrovnání nebo odbytného.
Jakým způsobem mi budou naspořené peníze vyplaceny?
Úspory účastníka mohou být vyplaceny po splnění podmínek smlouvy formou pravidelně vyplácené renty nebo jednorázovým vyrovnáním. Nově bude existovat možnost kombinace starobní penze, vyplácené jak penzijní společností, tak pojišťovnou, a jednorázového vyrovnání.

Systém předdůchodů

Co znamená nový systém předdůchodů?

Od roku 2013 bude fungovat systém dávek, tzv. předdůchodů, které umožní lidem ve věku blízkém důchodovému věku řešit finanční zabezpečení z úspor v systému doplňkového penzijního spoření.

Právě lidé blízcí důchodovému věku hledají hůře uplatnění na trhu práce, snižuje se schopnost jejich rekvalifikace nebo více trpí zdravotními problémy, které však nemusí zakládat nárok na invalidní důchod.

Předdůchod je řešením, které občanům umožní

  • Čerpat úspory z doplňkového penzijního spoření o několik let dříve, aniž by ztratili nárok na výplatu státního příspěvku.
  • Být státním pojištěncem, a tedy nemuset platit zdravotní pojištění.
  • Zachovat výši nároku na starobní důchod z prvního penzijního pilíře (nárok nebude krácen jako u odchodu do předčasného důchodu).
  • Neodcházet do předčasného důchodu.

Nárok na čerpání předdůchodů bude mít občan nejdříve 5 let před důchodovým věkem, který je potřebný pro vznik nároku na starobní důchod z prvního pilíře. Pro ženy platí důchodový věk jako u mužů stejného data narození.

Jsou předdůchody výhodné?

Předdůchody jsou výhodnější než předčasné důchody čerpané z prvního pilíře.

Předdůchod bude čerpán z uspořených prostředků na účtu v systému doplňkového penzijního spoření (účastnické fondy třetího pilíře). Tyto prostředky budou zahrnovat veškeré příspěvky účastníka, státní příspěvky, příspěvky zaměstnavatele a jejich zhodnocení.

Kolik musím mít uspořeno, abych mohl čerpat předdůchod?
Je nutné mít takovou částku, která umožní vyplácet měsíční dávku alespoň ve výši 30 procent průměrné mzdy, a to po dobu alespoň dvou let. Za současných podmínek by se jednalo o měsíční částku cca 8000 korun, tedy na jeden rok vyplácení předdůchodu by mělo být naspořeno přibližně minimálně 90 000 korun.
Jaká je maximální a minimální doba předdůchodu?

Maximální doba trvání předdůchodu je 5 let a minimální doba byla stanovena na 2 roky. O dávku lze požádat, i pokud do důchodu zbývá kratší doba, nicméně penze z doplňkového penzijního spoření musí být vyplácena minimálně 2 roky. Výhody v systému zdravotního a důchodového pojištění platí ovšem pouze do dosažení důchodového věku.

Maximální doba čerpání předdůchodu je 5 let a minimální doba 2 roky.

Jak čerpání předdůchodu ovlivní výši starobního důchodu z prvního pilíře?
Doba pobírání tzv. předdůchodu bude považována pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu za vyloučenou dobu. To znamená, že se nebude brát v úvahu při výpočtu důchodu. Je to sice méně výhodné, než kdyby občan pracoval, pobíral příjem a odváděl z něj pojistné, ale stále výhodnější než předčasný starobní důchod z prvního pilíře.
Pokud chci čerpat předdůchod, co musím konkrétně udělat?

Účastník doplňkového penzijního spoření, který splnil podmínku dosažení věku, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod z prvního pilíře, a spořil nejméně 60 kalendářních měsíců, se v případě zájmu o čerpání dávky předdůchodu obrátí s žádostí na penzijní společnost, se kterou má uzavřenu smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, a bude postupovat podle jejích pokynů.

Penzijní společnost oznámí den zahájení dávky předdůchodu a poté také den ukončení vyplácení této dávky příslušné zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení elektronicky.

Výplata dávek musí být sjednána měsíčně, v neklesající výši bez možnosti výplatu přerušit nebo pozastavit. Výhody v systému veřejného zdravotního pojištění (status státního pojištěnce) a důchodového pojištění (nekrácení výše starobního důchodu) budou platit do okamžiku dosažení důchodového věku.

Jak se liší předdůchod od předčasného důchodu?

V případě, že jde člověk do předčasného starobního důchodu, musí se smířit s tím, že bude mít doživotně snížený starobní důchod, a to z toho důvodu, že předčasné starobní důchody jsou krácené o určité procento za každých 90 dní, které chybí do nároku na řádný starobní důchod.

Oproti tomu předdůchod výši základní penze z prvního pilíře ovlivní méně, protože si lidé na něj předem naspoří. Předdůchodem čerpají vlastní úspory, nikoli prostředky od státu. Doba pobírání předdůchodu bude pro potřeby stanovení osobního vyměřovacího základu pro důchod z prvního pilíře považována za dobu vyloučenou, takže nedojde ke snížení osobního vyměřovacího základu. A to proto, že v letech pobírání předdůchodu neměl pojištěnec žádné příjmy z výdělečné činnosti a na rozdíl od předčasného důchodu starobní důchod nebude krácen.

Čeho chceme dosáhnout?

  1. do 30 let získá minimálně 50 procent občanů dodatečný důchod
  2. dodatečný důchod dosáhne alespoň jedné čtvrtiny až jedné třetiny státního důchodu
  3. kombinace státního a dodatečného důchodu zajistí přiměřený měsíční příjem bez kolapsu státních financí
  4. zajištěním příjmů z více zdrojů se vyhneme podstatně nižším příjmům seniorů v budoucnu
  5. státní výdaje na penze budou udrženy pod 10 procent HDP. V opačném případě bychom se v dlouhodobém horizontu dostali až na 12 procent HDP

E-mailem