Sociální reforma

Stránka byla přesunuta do archivu

Připravované změny na trhu práce

Sladění rodinného a pracovního života

Sociální reforma

Výtky vůči sociální reformě a odpovědi na ně


Co se mění od ledna 2013?
  • Zvyšuje se příspěvek na bydlení vlivem zvýšení normativních nákladů na bydlení, z nichž se dávka vypočítává.
  • Nová sKarta je přátelštější k lidem. Novela zákonů o zaměstnanosti a sociálně-právní ochraně dětí umožňuje do doby vydání sKarty – stejně jako u ostatních dávek – vyplácet podpory v nezaměstnanosti a dávky pěstounské péče stávajícím způsobem, tedy převodem na bankovní účet nebo v hotovosti.
  • Nová právní úprava sociálně-právní ochrany dětí podpoří výchovu dětí v přirozeném prostředí, případně v náhradním rodinném prostředí a omezí jejich umísťování do ústavů. Stanovuje závazné postupy pro činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí, zejména využívání metod sociální práce či vyhodnocování situace dítěte a rodiny se zaměřením na identifikaci ohroženého dítěte. Součástí je i vypracování individuálního plánu ochrany dítěte či pořádání případových konferencí. Více se rovněž bude podporovat pěstounská péče, sjednocovat její hmotné zabezpečení, obecně jde tedy o profesionalizaci pěstounské péče. Nechybí ani standardy kvality práce či nastavení minimálních rámců činnosti pro všechny, kdo v systému sociálně-právní ochrany dětí působí. Dávky pěstounské péče již nejsou součástí státní sociální podpory, jejich vyplácení upravuje zákon o sociálně-právní ochraně dětí.

Jaké byly nejzásadnější změny v roce 2012?

Jaké jsou nejzásadnější změny od 1. 1. 2012?

  • Došlo ke změnám v systému dávek pro osoby zdravotně postižené. Nově jsou vypláceny pouze dvě dávky (příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku) a zajišťuje Úřad práce ČR. V souvislosti s tím dochází i ke změnám (zjednodušení a zefektivnění) v posuzování zdravotního stavu.
  • Institut veřejné služby byl převeden z obcí do kompetence Úřadu práce ČR s tím, že veřejná služba se zachovává v obcích, které ji již organizují.
  • Podpora od státu je vyplácena na jednom místě. Rodičovské příspěvky, příspěvky zdravotně handicapovaným i pomoc sociálně slabým zajišťuje Úřad práce ČR. Služby zůstaly dostupné tak jako v minulosti. Již není nutné s různými žádostmi a formuláři obíhat více úřadů, veškerý kontakt zajistí Úřad práce ČR.
  • Částka životního minima (pro jednotlivce žijícího v samostatné domácnosti) vzrostla z 3 126 na 3 410 korun, částka existenčního minima pak z 2 020 na 2 200 korun.
  • Došlo k parametrickým změnám příspěvku na bydlení, kdy délka pobírání je stanovena v rozsahu 84 měsíců v období 10 kalendářních let. Z časového omezení výplaty dávky jsou vyjmuty domácnosti, které tvoří výlučně senioři starší 70 let a osoby zdravotně postižené. Díky zvýšení normativních nákladů na bydlení, z nichž se počítá příspěvek na bydlení, se výše dávky zvýšila. 
  • K parametrickým změnám došlo i u příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči – změny se týkají posuzování zdravotního stavu dítěte svěřeného do pěstounské péče, úpravy koeficientu a další. V případě dávek pěstounské péče dochází s účinností od 1. ledna 2013 k zásadní systémové změně, při které se dávky pěstounské péče přemisťují ze zákona o státní sociální podpoře do zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
  • Rodič si určuje, v jaké výši a po jakou dobu bude pobírat rodičovský příspěvek až do vyčerpání celkové částky 220 tisíc korun. Navíc ho mohou dostávat i rodiče, jejichž dítě chodí do školky nebo do obdobného zařízení.
  • Děti od dvou let věku mohou navštěvovat tato zařízení neomezeně. Pro děti do dvou let věku je zaveden limit 46 hodin měsíčně.
  • Do evidence uchazečů o zaměstnání může být nově zařazen i ten, kdo se soustavně připravuje na budoucí povolání v denním studiu na střední škole nebo v prezenčním studiu na vysoké škole. Kdo chce být zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání, musí v posledních dvou letech odpracovat alespoň 12 měsíců.
  • Dochází ke změně délky zkušební doby v případě vedoucího zaměstnance – možné prodloužení až na 6 měsíců. Pokud byl uzavřen pracovní poměr na dobu určitou, tak zkušební doba může být sjednána pouze na polovinu celkově sjednané doby trvání pracovního poměru.
  • Limitace délky pracovního poměru na dobu určitou se stanovuje na 3 roky, přičemž nově je možné takový poměr prodloužit maximálně dvakrát.
  • Odstupné je nově závislé na délce trvání pracovního poměru zaměstnance (méně než jeden rok = minimálně jeden průměrný měsíční výdělek, alespoň jeden rok a méně než dva roky = minimálně dva průměrné měsíční výdělky, alespoň dva roky = minimálně tři průměrné měsíční výdělky).
  • Zvýšil se maximální rozsah odpracovaných hodin na základě dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin.
  • Dochází ke zpružnění konta pracovní doby. Zaměstnavatelé již nemusejí vykazovat u konta pracovní doby každý týden rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou dobou. Budou-li chtít provést změnu v rozvrhu konta, nebudou již nuceni zachovat čtyřtýdenní období, po které nesmí nyní rozvrh měnit. Významný posun nastal i u pružné pracovní doby, kdy změna vyrovnávacího období pomůže zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům k flexibilnějšímu naplňování stanovené týdenní pracovní doby.
  • Nově bude moci být sjednána mzda s přihlédnutím k práci přesčas, u vedoucích zaměstnanců bude možno tímto způsobem ocenit veškerou práci přesčas a u ostatních maximálně do 150 hodin v kalendářním roce.
  • Při příjmu z dohod o provedení práce nad 10 000 korun měsíčně se bude nově platit sociální a zdravotní pojištění, podobně jako u hlavního pracovního poměru.
  • Byl sjednocen výkon kontrolní činnosti, kterou nově v celém rozsahu zabezpečuje Státní úřad inspekce práce. Maximální částky pokut za výkon nelegální práce byly významně zvýšeny.
  • Úřad práce více spolupracuje s agenturami práce. Zákon umožňuje, aby si uchazeč o zaměstnání sám vybral poskytovatele rekvalifikace. Pro tento případ se stanovuje maximální limit úhrady ceny. Uchazeč se bude při tomto způsobu rekvalifikace částečně podílet na úhradě ceny.
  • Byla zrušena povinnost zaměstnavatelů hlásit každé volné pracovní místo.
  • K žádosti o příspěvek v rámci aktivní politiky zaměstnanosti je zaměstnavatel povinen přikládat potvrzení o tzv. bezdlužnosti jedině v případě, že nedá úřadu práce souhlas s tím, aby si potřebné údaje úřad práce zjistil sám.

Změny v průběhu roku 2012

  • Byla zavedena Karta sociálních systémů, která slouží také jako průkaz osoby se zdravotním postižením. Karta může sloužit jako karta platební a za vydání karty příjemce dávek neplatí. Bezplatné je také vedení účtu ke kartě a sada základních služeb.
  • Došlo k posílení a zvýšení kontrolní činnosti sloučením kontroly do Státního úřadu inspekce práce. Změny byly i v oblasti stíhání nelegální práce, kde došlo zejména k zpřísnění postihu.
  • Je používán nový způsob posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a stupně závislosti. Je zaveden institut asistenta sociální péče. Stát zvýšil pomoc poskytovanou rodinám s dětmi se zdravotním postižením předškolního věku. Rodiče zdravotně postiženého dítěte mohou kromě příspěvku na péči pobírat i rodičovský příspěvek, tedy obě dávky současně. Dítěti s těžkým postižením od 4 do 7 let, které je příjemcem příspěvku na péči ve stupni III a IV, se bez ohledu na příjem rodiny zvyšuje příspěvek na péči o 2 000 Kč.
  • Došlo k dílčím změnám dávek poskytovaných osobám se zdravotním postižením. Příspěvek na mobilitu může být z důvodů hodných zvláštního zřetele přiznán i osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby.
  • Institut výpůjčky zvláštní pomůcky, který byl určen pro stropní zvedací systémy, schodolezy a schodišťové plošiny, byl nahrazen dávkou – příspěvkem na zvláštní pomůcku.
  • Příspěvek na podporu zaměstnání osob se zdravotním postižením je poskytován pouze na ty zaměstnance, kteří pracují na pracovních místech vymezených na základě dohody s Úřadem práce ČR jako chráněná pracovní místa a jeho výše činí měsíčně 75% skutečně vynaložených mzdových nákladů na tyto zaměstnance, nejvýše však 8 tisíc korun na jednu osobu. Po 12 měsících provozování chráněných pracovních míst může být tento příspěvek navýšen.
  • Došlo ke sjednocení institutu chráněné pracovní dílny s institutem chráněného pracovního místa.

Jaké byly nejzásadnější změny v roce 2011?

Od 1. ledna 2011 nabyly účinnosti novely 18 zákonů, nejzásadnější opatření byla následující:

  • Denní výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
  • Prodlužuje se období dočasné pracovní neschopnosti a karantény, po které zaměstnavatel finančně zajišťuje svého zaměstnance náhradou mzdy.
  • Omezení vyplácení sociálního příplatku jen rodinám se zdravotně postiženým členem.
  • Ve dvouleté variantě a ve čtyřleté variantě rodičovského příspěvku je vyplácena stejná částka.
  • Změna podmínek nároku na porodné – zacílení porodného na prvorodičky v rodině s nízkým příjmem.
  • Zajistit snížením výše příspěvku na péči v I. stupni závislosti z 2 000 na 800 Kč měsíčně jeho správné využití s ohledem na odpovídající náročnost a intenzitu péče.
  • Omezení možnosti OSVČ manipulovat se systémem nemocenského pojištění, aby bylo zabráněno jeho zneužívání.
  • Zavedení nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti tzv. překlenovacího příspěvku pro osoby, které začnou podnikat jako OSVČ a které tak přestanou být uchazeči o zaměstnání.
  • Rozšíření pásmového odměňování ve veřejné správě a možnost stanovení platu smluvně jako motivace pro nadané a schopné lidi.
  • Nemožnost pobírat odstupné ve výši plného platu a zároveň k tomu i plnou podporu v nezaměstnanosti.
  • Kdo bez vážných důvodů ukončí zaměstnání výpovědí nebo dohodou, pobírá nižší podporu.
  • Ruší se možnost pobírat podporu v nezaměstnanosti a zároveň si přivydělávat.

Proč musí vláda reformovat sociální systém?

Česká republika se potýká s řadou strukturálních problémů na trhu práce, které podle odborníků v delším horizontu povedou, spolu s demografickým vývojem, ke ztrátě konkurenceschopnosti naší země. Jedná se například o nízkou zaměstnanost žen s dětmi, nízký podíl částečných úvazků, z celé EU nejnižší podíl dětí do tří let, které jsou umístěné v zařízení péče o děti nebo vysoké riziko zvýšení dlouhodobé nezaměstnanosti při hospodářských výkyvech.

Demografický vývoj – tedy stárnutí populace – s sebou také nese zvýšenou potřebu sociálních služeb, které již v současnosti svou strukturou a pojetím nedostačují. I OECD nám vyčítá absenci koncepce rozvoje, na základě které by mimo jiné docházelo k rychlejšímu přizpůsobení se vývoji.

Co hrozí, pokud by dosavadní sociální systém zůstal beze změny?

S každým hospodářským výkyvem by dále rostla již tak vysoká dlouhodobá nezaměstnanost spolu s dalším zatížením výdajové stránky rozpočtu. Zneužívání dávek by se projevilo tím, že by nezbyly peníze na skutečně potřebné. Kvůli malému zapojení žen na trhu práce by docházelo ke stále větším ztrátám v oblasti příjmů rozpočtu. Zaměstnavatelé by se mohli přesunout do zemí, kde mají vhodnější institucionální nastavení trhu práce (pružnější trh práce). Docházelo by pak k nenapravitelné ztrátě konkurenceschopnosti země, což by tvrdě dopadlo na nás všechny.

Připravované změny na trhu práce

Změní se délka zkušební doby?

V případě vedoucího zaměstnance má dojít k možnosti prodloužení zkušební doby až na 6 měsíců. Pokud byl uzavřen pracovní poměr na dobu určitou, tak zkušební doba může být sjednána pouze na polovinu celkově sjednané doby trvání poměru.

Jak se má změnit odstupné v případě ukončeného pracovního poměru?

Odstupné bude závislé na délce trvání pracovního poměru zaměstnance. Postupovat by se mělo podle následujícího principu:

  • méně než 1 rok = min. 1 průměrný měsíční výdělek
  • alespoň 1 rok a méně než 2 roky = min. 2 průměrné měsíční výdělky
  • alespoň 2 roky = min. 3 průměrné měsíční výdělky
Co se změní u dohody o provedení práce?

Bude zvýšen maximální rozsah činností vykonávaných na základě dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin. Zamezí to zneužívání tohoto typu smluv a uvolní dosavadní striktní omezení.

Kolik musí lidé odpracovat, aby měli nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Rozhodné období pro posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci se zkrátilo ze třech let na dva roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má ten, kdo přispíval na důchodové pojištění alespoň 12 měsíců v předchozích dvou letech.

Sladění rodinného a pracovního života

Jaké změny jsou v rodičovském příspěvku?

Nová úprava umožnila rodiči flexibilně volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši aktuálně, s ohledem na sociální situaci rodiny, až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, maximálně však do 4 let věku dítěte a do částky 11 500 Kč/měsíc.

Výši příspěvku je možné měnit 1 x za 3 měsíce, možnost volby má nově i rodič, který nebyl účasten nemocenského pojištění, pokud podmínky pro volbu splnil druhý rodič.

Na tuto úpravu mohou přejít i rodiče, kterým vznikl nárok před začátkem platnosti nové úpravy.

Je zrušeno omezení pobírání rodičovského příspěvku na děti starší dvou let, pokud navštěvují předškolní zařízení. U dětí do dvou let rodič nepřichází o dávku, pokud jeho dítě navštěvuje předškolní zařízení do výše 46 hodin měsíčně.

Jaký je rozdíl mezi dětskou skupinou a mateřskou školou?

Mateřské školy jsou zřizovány podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon). Právní úprava mateřských škol, tj. předškolního vzdělávání, je obsažena především v ustanoveních § 33 až 35 školského zákona, které upravují cíle a organizaci předškolního vzdělávání, a v příslušných prováděcích předpisech zejména ve vyhlášce č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Školský zákon upravuje zápis do Rejstříku škol a školských zařízení, nárok na přidělování finančních prostředků a stanovuje také podmínky, které je zřizovatel povinen splnit. Těmito podmínkami je např. povinnost zajistit odborně kvalifikovaný pedagogický personál, realizovat vzdělávání v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a vytvářet podmínky České školní inspekci ke kontrole a hodnocení kvality činnosti školy, dodržovat předpisy v oblasti hygieny atd. Do mateřských škol jsou podle školského zákona přijímány děti zpravidla od tří let věku. Jedná se tedy o péči o děti převážně nad tři roky věku. Mateřské školy jakožto vzdělávací zařízení spadají do gesce ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí naopak je dle ust. § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ústředním orgánem státní správy pro oblast „péče o rodinu a děti“. MPSV se tedy zabývá problematikou služeb péče o děti, jak mu ukládá zmíněný zákon, ve smyslu zmíněné kompetence „péče o rodinu a děti“, a připravuje novou právní úpravu v oblasti služeb péče o děti.

Cílem nové právní úpravy není nahradit mateřské školy jiným typem péče o děti, ale rozšířit spektrum těchto služeb skrze tzv. dětskou skupinu a zvýšit dosud nedostatečnou kapacitu zařízení péče o děti, především pro děti do čtyř let věku dítěte a upravit oblast dosud právně neupravenou (tj. oblast hlídání a péče o děti na nekomerční bázi).

Institut dětské skupiny upravuje podmínky poskytování péče tak, aby byla zachována kvalita péče, definuje službu hlídání a péče v dětské skupině pro děti od šesti měsíců věku do zahájení povinné školní docházky, upravuje okruh možných poskytovatelů, vznik oprávnění, vymezuje hygienické, provozní a prostorové požadavky úměrné počtu dětí, maximální počet dětí, o které může být v jednom časovém úseku pečováno jednou pečující osobou, nejvýše přípustný počet dětí v zařízení, v němž je o děti pečováno, odbornou způsobilost osoby pečující o děti do zahájení povinné školní docházky, evidenci poskytovatelů, kontrolu a sankce a některé další podmínky. Zároveň je stanovena povinnost pečovat o děti v souladu se schváleným konceptem výchovy a péče.

Předpokládá se, že tento zákon vstoupí v účinnost k 1. 1. 2014.

Kdo se bude moci stát "profesionální chůvou" a co je k tomu zapotřebí?

Národní soustava povolání, www.nsp.cz, vymezuje v části „Služby provozní a osobní“ chůvu takto: „Chůva samostatně pečuje o dítě nebo děti.“ Mezi její činnosti patří například hlídání dětí, zabezpečení péče o hlídané dítě nebo děti, dodržování zásad prevence úrazů a bezpečnosti, poskytování první pomoci, řešení nepříznivých výchovných situací z pedagogicko-psychologického hlediska, uplatňování znalostí o vývojových etapách dítěte v praxi, dodržování etických principů při práci chůvy atd.

Pokud někdo vykonává činnost „chůvy“ za účelem zisku, je třeba vykonávat tuto činnost na základě živnostenského oprávnění a splnit požadavky zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů a dalších souvisejících předpisů (např. v oblasti hygieny, tj. zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů). Zákon o živnostenském podnikání vymezuje v oblasti služeb péče o děti tyto živnosti:

  • vázanou živnosti „Péče o děti do tří let věku v denním režimu“,
  • volnou živnost, obor činnosti č. 72 „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“,
  • volnou živnost, obor činnosti č. 79 „ Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“.

Co se týče oboru č. 72 výše uvedené volné živnosti, jedná se podle obsahové náplně o výchovu dětí nad tři roky věku v předškolních zařízeních, v soukromých školách a zařízeních sloužících odbornému vzdělávání v zařízeních nezařazených do sítě škol, školských a předškolních zařízení. Z určitého pohledu se tedy nejedná v pravém slova smyslu o činnost chůvy.

V současné právní úpravě jsou požadavky na vzdělání ve smyslu vykonávání činnosti chůvy vyžadovány pouze v souvislosti s poskytováním péče v rámci vázané živnosti„Péče o děti do tří let věku v denním režimu“ podle zákona o živnostenském podnikání.

Jedná se o odbornou způsobilost všeobecné sestry, zdravotnického asistenta, ošetřovatele, porodní asistentky, zdravotně-sociálního pracovníka nebo zdravotnického záchranáře, vzdělání sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách, vzdělání učitele mateřské školy nebo učitele prvního stupně základní školy, profesní kvalifikace chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

V připravované právní úpravě tzv. dětské skupiny se navrhuje, aby osoby, které budou o děti v dětské skupině pečovat, splňovaly také některou z těchto odborných způsobilostí.

V souvislosti s rozvojem vzdělávání v oblasti poskytování služeb péče o děti byly v Národní soustavě kvalifikací www.nsk.cz zveřejněny dvě profesní kvalifikace pro činnost chůvy, tj. výše zmíněná profesní kvalifikace pro činnost „Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky“ a „Chůvy pro dětské koutky“. Nejedná se ovšem o získání odborné způsobilosti absolvováním studia na střední či vysoké škole, ale získání kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. V tzv. hodnotícím a kvalifikačním standardu jsou stanoveny požadavky na schopnosti, dovednosti a kompetence uchazeče a rovněž na požadavky týkající se hodnocení této zkoušky a další záležitosti (např. proces udělování autorizací, vymezení a povinnosti autorizovaných osob a autorizujících orgánů atd.).

V platné právní úpravě je jako jedna z možných odborných způsobilostí uvedena profesní kvalifikace „Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky“.

Sociální reforma

Jak se změnila výplata sociálních dávek?

Dříve se vyplácelo v České republice více než 20 různých typů sociálních dávek na třech různých úrovních státní správy, resp. samosprávy. Systém byl zastaralý, nákladný a nepřehledný.

Nyní se o nepojistné sociální dávky žádá pouze na jednom místě – na úřadu práce. Také se rozšířily způsoby, kterými jsou dávky poskytovány, o elektronický platební prostředek. Karta sociálních systémů (sKarta) kromě platební funkce slouží k identifikaci na úřadě a má funkci průkazu osoby se zdravotním postižením.

Změnil se i počet dávek?

Ano, změnil se hned v několika oblastech. Z nepřehledného spektra mnoha dílčích dávek pro zdravotně postižené byly vytvořeny jen dvě dávky, které řadu původních dávek pro osoby se zdravotním postižením nahradily, a to opakující se příspěvek na mobilitu a jednorázový příspěvek na zvláštní pomůcku.

Ulehčilo se zdravotně postiženým při žádání o dávky?

Zdravotně postižený mohl mít v minulosti nárok na osm různých dávek – u každé se musel dostavit, zvlášť požádat a prokázat se potvrzeními. To se změnilo. Pouze se dvěma dávkami je jednoduché se v systému orientovat.

Co je účelem změn v oblasti hmotné nouze?

Cílem úprav v systému pomoci v hmotné nouzi je zlepšit adresnost a zjednodušit administraci dávek, podpořit odpovědnost osob v rámci rodiny a motivovat k aktivnímu řešení nepříznivé situace.

Změnila se i výplata dávek na bydlení. Dotklo se to i seniorů a zdravotně postižených?

Nedotklo, protože časové omezení výplaty příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení neplatí pro seniory starší 70 let a osoby se zdravotním postižením. Cílem časového omezení výplaty dávek na maximálně 7 z uplynulých 10 let je motivace lidí k řešení bytové situace. Kromě toho se dávka každoročně zvyšuje.

Zákon o sociálních službách se změnil několikrát. Jak to tedy probíhalo?

Novelizace zákona o sociálních službách zahrnovala několik úprav, ve kterých došlo (1.) ke změnám výše příspěvku na péči, dále (2.) ke změnám v procesu posuzování stupně závislosti s cílem zvýšit objektivitu posuzování a nakonec (3.) ke změnám v oblasti financování sociálních služeb, zajištění odpovídající sítě sociálních služeb a problematiky dlouhodobé sociálně zdravotní péče.

Výtky vůči sociální reformě a odpovědi na ně

S Kartou sociálních systémů budou ostatní vědět, že je dotyčný zdravotně postižený či důchodce. To je soukromá věc. Proč to neřešit jinak?

Pokud chce kdokoliv slevu nebo výhody, musí se prokázat průkazem, tak je tomu i dnes. Rodné číslo je u nás v podstatě jediným údajem, který dokáže propojit jednotlivé databáze – tedy spojit si jméno osoby s jejími nároky na dávky.

Znesnadní převedení vyplácení dávek a podpor z obcí na Úřad práce ČR přístup k dávkám pro tisíce lidí? Obcí je přeci 2 500, kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR ale jen kolem 400.

Ne všechny obce vyplácely dávky. Celkem bylo výplatních míst v minulosti něco málo přes 400, tedy zhruba stejně, jako tomu je po převodu agendy na Úřad práce ČR.

Na Slovensku vyplácí pomoc v hmotné nouzi Úrad práce, sociálnych vecí a rodiny. Těch je na Slovensku celkem 123; při 5,4 milionu obyvatel tak připadá na jedno výplatní místo přibližně 44 tisíc obyvatel. I po přesunu agendy na Úřad práce ČR je síť dvakrát hustší než na Slovensku.

Nebyl předložen celkový koncepční návrh sociální reformy, navíc předkládaný návrh nevzešel jako kompromis z co nejširší diskuse. Je jeho udržitelnost tudíž reálná?

Cílem reformy je realizovat významné úspory pro státní rozpočet a zefektivnit vyplácení peněz od státu i boj proti jejich zneužívání. Reforma znamená značné dodatečné úspory a zefektivnění systému, tedy zajišťuje udržitelnost i do budoucna.

Není pravda, že kompromis nevzešel z diskuze. Hlavní rysy obsahuje koaliční smlouva i programové prohlášení vlády. Konkrétní opatření vycházejí od odborníků z ministerstva práce a sociálních věcí, procházejí diskusí s koaličními i sociálními partnery.

Nehrozí, že reforma přinese obcím významné riziko zhoršení sociální práce na jejich území, protože bez odebraných kompetencí již nebudou moci smysluplně tuto práci vykonávat?

Cílem přenosu výplaty z obcí bylo přiblížit se co nejvíce pomocí pokračující digitalizace a rozvoje techniky občanům. Systém se tím stal přehlednějším a méně nákladným. Organizační změna zároveň neměla dopad na kontakt Úřadu práce ČR s klienty, protože veliká část úředníků přešla spolu s klienty na Úřad práce ČR.

Spojení průkazky pro zdravotně postižené a příspěvku na péči by si mohlo vyžádat ohromné finanční prostředky – je totiž spousta postižených, kteří příspěvek nemají a ani ho nepotřebují, ale průkaz ano. Je to tak?

Není. Kromě lepšího přehledu o vyplácených dávkách a jejich užití (tedy větší efektivitě systému) naopak tento systém ušetří.

Stát za vydání a provozování karet výherci veřejné soutěže neplatí. Zavedení a provoz systému nevytváří žádné finanční požadavky na státní rozpočet!

Provozovatel bude mít možnost vybírat poplatky jen za nadstandardní služby (standardem přitom bude jeden výběr z bankomatu a jeden převod ke každé dávce, nákup kartou u obchodníka a možnost podívat se na zůstatek na účtu).

Již teď mají handicapovaní průkazy mimořádných výhod, které se průběžně obměňují. Změna typu karty nebude mimořádným výdajem.

Stát začíná centralizovat výkon státní správy. Znamená to posílení byrokracie?

Centralizace sjednotila agendu Úřadu práce ČR zejména v oblasti obslužných činností, systém se stal průhlednější a jednodušší, což je důležité i pro kontrolu.

Sjednotily se také přístupy ke klientům, kterých byla celá řada a mnohdy se velmi lišily (co je někde tolerováno, jinde neprojde atd.) – systém tak je zároveň spravedlivější.

Došlo k úspoře finančních prostředků ze státní kasy. Stejným způsobem fungují firmy, proces centralizace a decentralizace na různých úrovních zde neustává. Smyslem je hledání optima, které by v dané situaci bylo nejefektivnější.

Co přináší sociální reforma?

  1. omezení zneužívání systému
  2. zvýšená kontrola a postihy
  3. větší motivace zaměstnavatelů k přijímání nových zaměstnanců
  4. větší motivace lidí k aktivnímu hledání práce
  5. úspora administrativních nákladů při vyplácení dávek
  6. zjednodušení systému sociální ochrany
  7. podpora rozšíření nabídky služeb péče o dítě
  8. slaďování rodinného a pracovního života rodičů

E-mailem