Sociální reforma

  • Důchodová reforma
  • Reforma zdravotnictví
  • Sociální reforma
  • Daňová reforma
  • Protikorupční opatření

Sociální reforma

Stránka byla přesunuta do archivu

Česká republika se potýká s řadou problémů na trhu práce, které v delším horizontu povedou k nenapravitelné ztrátě konkurenceschopnosti naší země. Jedná se například o nízkou zaměstnanost žen s dětmi, nízký podíl částečných úvazků či nízká nabídka služeb péče o děti.

Dlouhodobě je proto potřeba zajistit co nejdostupnější služby a ochranu sociálně citlivých skupin obyvatel. Systém se výrazně zjednodušuje a služby se stávají dostupnější. Naopak se zpřísňuje boj se zneužíváním dávek, aby je mohli pobírat jen ti skutečně potřební.

Sociální reforma se také snaží co nejvíce vyjít vstříc rodičům s dětmi, zejména pak matkám, pro něž je volba mezi rodinným a pracovním životem v současných podmínkách velice obtížná. Díky změnám v sociálním systému se jim nyní otevírá více možností k optimálnímu sladění rodinného a pracovního života.

Hlavní změny

  • Ztížily se podmínky pro zneužívání podpory v nezaměstnanosti. Ukončí-li člověk bez vážného důvodu pracovní poměr, který mu zajistil Úřad práce ČR (dále jen „úřad práce“), nebo dostane od zaměstnavatele za hrubé porušování pracovních povinností výpověď, může se do evidence nezaměstnaných přihlásit znovu až po šesti měsících.
  • Snížila se podpora v nezaměstnanosti těm, kteří sami podají výpověď nebo ukončí pracovní poměr dohodou. Výjimkou jsou vážné důvody definované zákonem, např. rodinné či zdravotní.
  • Rozhodné období pro nárok na podporu se zkrátilo o jeden rok. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč, který pracoval v součtu alespoň 12 měsíců během posledních dvou, nikoli tří let, před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
  • Někteří vybraní nezaměstnaní mají povinnost hlásit se na CzechPointu. Pokud tak neučiní, přijde uchazeč o podporu v nezaměstnanosti, stát mu přestane hradit zdravotní pojištění a bude vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Cílem opatření je omezení práce na černo.
  • Studenti mají nárok na podporu v nezaměstnanosti. V případě, že předtím odpracovali alespoň 12 měsíců během posledních dvou let, a platili tak příspěvky na sociální pojištění, vzniká jim nárok na podporu.
  • Uchazeči o zaměstnání si mohou vybrat rekvalifikaci. Úřad práce poté tuto nabídku posoudí, zdali je vhodná z hlediska zdravotního stavu či uplatnitelnosti na pracovním trhu, a může zvolenou rekvalifikaci uhradit.
  • Zaměstnavatelé již nejsou povinni hlásit úřadu práce volná místa. Mohou tak ale učinit zcela dobrovolně.
  • Zvyšuje se motivace agentur práce sehnat uchazeči zaměstnání. Za umístění uchazeče do zaměstnání a jeho setrvání na sjednaném pracovním místě, vyplatí stát agentuře příspěvek.
  • Firmy zaměstnávající postižené dostávají více peněz. Zaměstnavatel, který má více než polovinu zdravotně postižených zaměstnanců, dostane od státu 75 procent vydaných mzdových nákladů, a to do výše 8 tisíc korun měsíčně na jednoho zaměstnance. Po roce se příspěvek může zvýšit o další 2 tisíce korun měsíčně.
  • Zpřísnily se postihy za nelegální práci. Pokuty za práci na černo se zvýšily z deseti tisíc na sto tisíc korun. Firmám, které poskytují nelegální práci, hrozí pokuta ve výši 250 tisíc až deset milionů korun. Zároveň mohou přijít o možnost získat veřejnou zakázku či státní dotace.
  • Odstupné se odvíjí od doby, kterou zaměstnanec u daného zaměstnavatele odpracoval. Lidé, kteří odpracovali méně než jeden rok, mají nárok na odstupné ve výši jednoho měsíčního platu. Zaměstnanci, kteří působí v dané firmě jeden až dva roky, mají poté nárok na částku ve výši dvou měsíčních platů. Tříměsíční odstupné dostanou ti zaměstnanci, kteří u téhož zaměstnavatele pracovali více než dva roky.
  • Stát kompenzuje uchazečům o zaměstnání nevyplacené odstupné, odchodné či odbytné. Zaplatí tak 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání. V praxi se totiž často stává, že zaměstnavatelé odstupné nevyplatí a tito lidé zůstávají bez peněz, protože po tuto dobu nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti.
  • Všechny nepojistné sociální dávky jsou vypláceny Úřadem práce ČR. Vedle podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci jde také o dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné), dávky pěstounské péče, dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc), dávky pro osoby se zdravotním postižením (příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku), příspěvek na péči.
  • Mění se systém čerpání rodičovského příspěvku. Zájemci si mohou volit výši příspěvku a tím i délku pobírání i v průběhu jeho čerpání.
  • Jednotí se celková suma rodičovského příspěvku. Vyčerpat lze až 220 tisíc korun na jedno dítě. Rodičovský příspěvek je vyplácen, dokud tato částka není vyčerpána, nejdéle však do čtyř let věku dítěte.
  • Rodiče nepřicházejí o rodičovský příspěvek při umístění dítěte staršího dvou let do zařízení pro děti. Rodičovský příspěvek mohou čerpat i rodiče dětí mladších dvou let, pokud tyto děti navštěvují zařízení pro děti v rozsahu do 46 hodin měsíčně.
  • Je umožněn souběh rodičovského příspěvku a příspěvku na péči. Rodiče zdravotně postiženého dítěte mohou kromě příspěvku na péči pobírat i rodičovský příspěvek.
  • Zvyšuje se příspěvek na bydlení. Ten se vypočítává podle normativních nákladů na bydlení, které se každoročně zvyšují.
  • K výplatě sociálních dávek se používají speciální karty. Tzv. karty sociálních systémů (sKarty) mají sloužit také ke komunikaci se státní správou a jako průkaz zdravotně postiženého. Mohou fungovat i jako obdoba platebních karet, ačkoli nejsou jakkoli vázány na soukromý účet klienta. Jejich používání je dobrovolné.
  • Sjednocují se dávky pro osoby se zdravotním postižením. Dříve bylo potřeba vyplňovat značný počet formulářů a předkládat řadu různých posudků. Systém je zjednodušen pouze na dvě dávky, a to na příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku.
  • Byl upraven příspěvek pro provozovatele chráněných pracovních míst. Po uplynutí 12 měsíců provozu pracovního místa pro zdravotně postižené si může zaměstnavatel požádat o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa.
  • Zvyšuje se příspěvek na péči pro některé handicapované děti, celkem třikrát. Dětem do 18 let ve stupni závislosti II je dávka zvýšena na 6 000 Kč měsíčně. Nezaopatřenému dítěti do 18 let věku, které má nárok na příspěvek na péči, a také rodiči, který má nárok na příspěvek na péči a který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let věku, náleží zvýšení příspěvku na péči o 2 000 Kč, pokud rozhodný příjem rodiny je nižší než dvojnásobek částky jejího životního minima. Bez ohledu na příjem rodiny se zvyšuje příspěvek na péči o 2 000 Kč dítěti od 4 do 7 let, kterému náleží příspěvek na péči ve stupni III nebo IV.
  • Mění se systém posuzování stupně závislosti. Hodnotí se, zda je fyzická osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu schopna zvládat 10 základních životních potřeb; v případě osob do 18 let věku 9 základních životních potřeb. Do základních životních potřeb byly agregovány dřívější úkony péče o vlastní osobu a soběstačnosti.

Co přináší sociální reforma?

  1. omezení zneužívání systému
  2. zvýšená kontrola a postihy
  3. větší motivace zaměstnavatelů k přijímání nových zaměstnanců
  4. větší motivace lidí k aktivnímu hledání práce
  5. úspora administrativních nákladů při vyplácení dávek
  6. zjednodušení systému sociální ochrany
  7. podpora rozšíření nabídky služeb péče o dítě
  8. slaďování rodinného a pracovního života rodičů

E-mailem