Důchodová reforma

  • Důchodová reforma
  • Reforma zdravotnictví
  • Sociální reforma
  • Daňová reforma
  • Protikorupční opatření

Důchodová reforma

Stránka byla přesunuta do archivu

Úkolem státu je zajistit svým občanům důstojné a přiměřeně zabezpečené stáří. Současný základní důchodový systém založený na průběžném financování se postupně stane značnou zátěží pro veřejné rozpočty. Jistota relativní stability je v ohrožení a prováděné změny by měly v dlouhodobém horizontu budoucím penzistům zajistit příjmy z více zdrojů.

Hlavním důvodem nutnosti změny je demografický vývoj - především stále se zvyšující průměrný věk dožití. To je obecně velmi pozitivní jev. Na druhou stranu ale prodlužuje dobu, po kterou je senior závislý na starobním důchodu a zároveň se zvyšuje i celkový počet seniorů. Vývoj pozvolna směřuje k situaci, kdy na jednoho důchodce bude připadat jeden ekonomicky aktivní občan. Neustále se tak snižuje počet osob platících pojistné. Je proto logické, že úměrně se zvyšujícím věkem dožití se zvyšuje i věková hranice odchodu do důchodu.

Aby nedošlo v budoucnu k ohrožení zabezpečení budoucích seniorů a nerostlo riziko jejich ohrožení chudobou, nezbývá než hledat jiné zdroje. Proto vznikl nový systém, který přináší možnost si na důchod uspořit část z příjmu dosud odváděného povinně státu a zajistit si tak ve stáří vícezdrojové financování pomocí soukromých společností.

I. Jak se mění první pilíř = průběžně financovaný systém

Většina ze změn nabyla účinnosti již 1. ledna 2012 a někdy se hovoří o tzv. malé důchodové reformě. Jejím cílem bylo zvýšit dlouhodobou finanční udržitelnost prvního pilíře. Dále bylo nutné reagovat na nález Ústavního soudu, podle kterého by měla výše důchodu více zohledňovat výši prostředků, které občan zaplatí na povinném pojistném do prvního pilíře.

Jaké změny se týkají věku přiznání nároku na starobní důchod?

V České republice se postupně zvyšuje průměrný věk i střední délka života při dosažení důchodového věku. Navržené zvyšování důchodového věku je založeno na principu, který zachovává délku strávenou v důchodu na dnešní úrovni, tedy zhruba 20 let. Bude proto dále pokračovat zvyšování důchodového věku u mužů současným tempem, tj. o 2 měsíce ročně, i po dosažení důchodového věku 65 let.

Kromě toho se zrychlí tempo zvyšování důchodového věku u žen od ročníku narození 1956 na 6 měsíců (ze současných 4 měsíců) ročně s cílem sjednocení důchodového věku pro muže i ženy. K úplnému sjednocení pro všechny dojde v roce 2041. Bude se to týkat osob narozených v roce 1975. Ve světě málo využívaná rozdílná úroveň důchodového věku žen podle počtu vychovaných dětí, která neodpovídá zásadám rovnosti mužů a žen v sociálním zabezpečení, bude postupně zrušena.

Důchod podle nových pravidel si vypočtěte na internetových stránkách MPSV.

II. Novinka = druhý pilíř penzijního spoření

Od 1. ledna 2013 u nás dochází k zásadní změně důchodového systému. Diskuse nad podobou nového druhého pilíře důchodového kapitálového spoření byla dlouhodobě vedena na všech úrovních. Nakonec byl zvolen systém s dobrovolnou volbou o účasti bez možnosti vystoupit, který je vhodným nástrojem, jak lidem umožnit co nejvýhodnější spoření na stáří, a zároveň nikoho k ničemu nenutit.

Druhý pilíř spočívá v celoživotním důchodovém spoření u vybrané penzijní společnosti. Každý bude mít možnost odvádět 5 procent své hrubé mzdy na svůj soukromý penzijní účet. Principem bude možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3 procent sociálního pojištění na soukromé individuální účty za podmínky dodatečné vlastní platby ve výši 2 procent ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění.

  • Příklad: U průměrné mzdy 25 000 korun znamenají 2 procenta 500 korun. Kdo si účast ve druhém pilíři zvolí, bude mít nižší čistý příjem o 2 % (v příkladu o 500 Kč), ale na osobním účtu se mu bude po celé období pracovní kariéry shromažďovat 5 procent ze mzdy (v příkladu 1250 Kč) plus výnosy ze zhodnocení těchto úspor.

Nová možnost spořit 5 procent ze sociálního pojištění na vlastním účtu. Pokud klient do druhého pilíře vstoupí, sníží se mu o 3 procenta (z 28 % na 25 %) sazba pojistného na státní důchodové pojištění. Tato 3 procenta vyvedená z důchodového pojištění by jinak byla využita státem v rámci přerozdělovacích mechanismů.

Vstup do penzijního spoření

Vstup do dobrovolného penzijního spoření bude umožněn lidem mladším 35 let do konce kalendářního roku, v němž dosáhnou 35 let. Zda využijí tento systém, či nikoli, se lidé, kterým bude v době vstupu zákona v platnost více než 35 let, budou moci rozhodnout v zásadě do konce prvního pololetí 2013.

Účastníci starší 35 let se musí rozhodnout do 30. června 2013

Penzijní společnost, se kterou klient uzavře smlouvu o důchodovém spoření, bude povinna neprodleně předat jedno vyhotovení smlouvy Centrálnímu registru smluv. Ten ověří, zda zájemce o účast splňuje podmínky pro uzavření smlouvy. Pokud ano, smlouvu zaregistruje, a o provedení registrace informuje penzijní společnost i účastníka.

Účastník je povinen písemně informovat každého svého zaměstnavatele o tom, že se stal účastníkem důchodového spoření. Účast na důchodovém spoření vznikne od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení potvrzení registrace účastníkovi. Od tohoto měsíce je povinen zaměstnavatel za zaměstnance zahájit platbu pojistného 5 procent ze mzdy na důchodové spoření.

Vstupem do II. pilíře se vám mírně snižuje důchod vyplácený z I. pilíře, ale zpravidla o méně, než kolik získáte důchodem ve II. pilíři ze státních příspěvků a jejich zhodnocení. Kalkulačka MPSV už automaticky s tímto snížením počítá a promítá ho do výsledných srovnání.

Konkrétní příklad první platby

Konkrétní příklad účastníka dobrovolného penzijního spoření, který se rozhodne vstoupit do „druhého pilíře“.

  • V případě, že účastník smlouvu s penzijní společností podepíše 10. dubna, lze předpokládat, že tato smlouva bude po několika dnech doručena Centrálnímu registru smluv.
  • Ten po kontrole splnění všech podmínek potvrdí registraci a doručí toto rozhodnutí účastníkovi, který si oznámení převezme například 15. května.
  • Smlouva nabude účinnosti prvního dne následujícího měsíce, což je v našem případě 1. červen. Zde vzniká povinnost zaměstnance předložit potvrzenou smlouvu zaměstnavateli, aby mohl již ze mzdy za červen zaplatit v červenci první pojistné (5 %) v rámci důchodového spoření.

Možnosti čerpání penzijního spoření

Nárok na čerpání naspořených prostředků penzijního spoření vzniká účastníkovi nejdříve dnem, kdy mu je přiznán starobní důchod ze základního důchodového pojištění, tedy ze státního průběžného prvního pilíře. Účastník důchodového spoření bude mít výběr z následujících možností, jak bude chtít naspořené prostředky čerpat:

  • Doživotní starobní důchod, kdy končí jeho výplata úmrtím účastníka.
  • Doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let. V tomto případě pokračuje výplata po úmrtí ještě 3 roky ve stejné výši osobě, kterou účastník určil ve smlouvě o pojištění důchodu. Je třeba upozornit, že tento typ výplaty důchodu bude s ohledem na následnou výplatu po dobu 3 let po úmrtí účastníka nižší než varianta 1, tedy doživotní důchod.
  • Renta na dobu 20 let. V tomto případě budou naspořené prostředky z tzv. spořící fáze rozděleny na výplatu po dobu 20 let. V této volbě budou vždy vyplaceny veškeré prostředky získané celoživotním spořením – při úmrtí dříve jednorázově dědicům. Na druhou stranu musí příjemce důchodu počítat i s tím, že po 20 letech bude výplata této penze ukončena (podle demografických dat přežije oněch dvacet let starobního důchodu více než polovina osob), a pak musí spoléhat již jen na státní důchod nebo jiné úspory.

Státní dozor a bezpečnost vkladů

Velký důraz je kladen na bezpečnost vložených prostředků klientů, stejně jako tomu bylo u stávajících penzijních fondů, které bezpečně zhodnocují prostředky klientů již 18 let. Peníze na individuálních penzijních účtech budou spravovat penzijní společnosti. Současné penzijní fondy se přemění na penzijní společnosti.

Majetek účastníků bude oddělen od majetku akcionářů, prostředky ve fondech druhého pilíře tedy budou přísně odděleny od majetku správce. Správce s majetkem klientů nemůže sám disponovat. Veškeré operace s penězi účastníků bude provádět na pokyn správce depozitář (prostředky klientů má v úschově). Depozitář každou transakci prověří, zda je v souladu se zákonem. Za účinnou kontrolu odpovídá svým majetkem. Bude tedy uplatněn velmi bezpečný princip jako u dnešních investičních společností a fondů. Neefektivní nebo neúspěšné podnikání správce se tak klientů nemůže v žádném případě dotknout. Při ukončení činnosti penzijní společnosti by nedotčené úspory přešly podle rozhodnutí ČNB a přání klientů k novému správci.

Nízké poplatky za vedení účtů

Klienti jsou chránění před neúměrnými náklady maximální výší poplatků, kterou stanoví zákon. Vyšší náklady musí správce uhradit ze svého kapitálu.

Poplatky za správu vkladů činí:

  • důchodový fond státních dluhopisů 0,3 %
  • konzervativní fond 0,4 %
  • vyvážený fond 0,5 %
  • dynamický fond 0,6 %

Také trh finančních zprostředkovatelů bude přísně regulován tak, aby se minimalizovaly obchodní náklady penzijních společností a aby se zprůhlednil vztah poradce a jeho klienta.

Penzijní spoření je předmětem dědictví

Na rozdíl od zbývajících dvou pilířů důchodového spoření jsou naspořené prostředky ve druhém pilíři předmětem dědického řízení.

Pokud účastník druhého pilíře zemře v průběhu spořící fáze - tedy předtím, než začne ze systému čerpat penzi, ctí se zásada osobního vlastnictví účtu, a veškeré naspořené prostředky se stávají součástí dědictví.

Pokud je dědicem osoba mladší 18 let, bude její dědický podíl převeden na pojistnou smlouvu o sirotčím důchodu a formou sirotčího důchodu jí bude vyplácen po dobu 5 let. Tento krok nijak neovlivňuje nárok na sirotčí důchod z prvního pilíře.

Dědici staršímu 18 let věku, pokud je účasten důchodového spoření, bude jeho dědický podíl převeden na účet u jeho penzijní společnosti. Pokud zletilý dědic nebude účasten spoření, pak se mu dědický podíl vyplatí jednorázově v hotovosti.

V případě úmrtí účastníka druhého pilíře v průběhu výplaty, záleží na zvolené formě výplaty:

  • V případě, že si zvolil účastník důchodového spoření rentu na 20 let a zemřel dříve než ji stihl vyčerpat, jeho dědicům je zbývající část z účtu vyplacena jednorázově.
  • Pokud si účastník důchodového spoření zvolil jako výplatu doživotní starobní důchod s pozůstalostní penzí na tři roky, vyplácí životní pojišťovna osobě, kterou účastník ve smlouvě uvedl, po tři roky penzi ve stejné výši, jako byla pro účastníka.
  • V případě, že zvolil variantu pouze doživotní výplatu starobního důchodu, potom úmrtím účastníka výplata končí.

III. Jak se mění třetí pilíř = doplňkové penzijní spoření

Penzijní připojištění je státem podporované zvýhodněné doplňkové spoření na stáří. Penzijní fondy poskytují v České republice své služby od roku 1994. Počet klientů se za uplynulých 18 let neustále zvyšuje a nyní přesáhl již 5 miliónů.

Od 1. ledna 2013 se mění forma penzijního připojištění, tzv. třetí pilíř. Vedle transformovaných fondů, které vzniknou ze současných penzijních fondů, začnou fungovat nové, tzv. účastnické fondy v rámci doplňkového penzijního spoření.

Státní příspěvek a jeho změna

Pro penzijní připojištění se vžil termín spoření se státním příspěvkem. Je hlavní výhodou, kterou občané v tomto druhu spoření získávají. Státní příspěvky jsou klientům penzijních fondů připisovány jednou čtvrtletně a každý klient si může v ročním výpise z účtu ověřit, kolik mu bylo připsáno. Protože byl do roku 2012 státní příspěvek v maximální výši poskytován k úložkám do 500 korun měsíčně, pouze 15 procent klientů penzijního připojištění spořilo více než 500 korun měsíčně. A to na slušný doplňkový příjem v penzi nebude stačit. Proto bude od roku 2013 státní příspěvek v maximální výši poskytován na příspěvek do 1000 korun měsíčně neboli 12 000 korun ročně.

Co se mění od roku 2013

Nejdůležitější změny, které byly zavedeny k 1. lednu 2013, a které penzijní připojištění zefektivní:

  1. Stávající penzijní připojištění s každoroční garancí bude existovat i po spuštění penzijní reformy, ovšem do systému penzijního připojištění už nebudou moci vstupovat noví účastníci. Vedle penzijního připojištění nově vznikne systém doplňkového penzijního spoření.
  2. Zvyšuje se maximální státní příspěvek, který klient může získat. Zatímco nyní může být státní příspěvek nejvýše 1800 korun k příspěvku 6000 korun ročně, od roku 2013 může dosáhnout až 2760 korun k příspěvku 12 000 korun ročně. Penzijní připojištění bude mít nejvyšší státní podporu ze všech druhů úspor. Zvýší se státní podpora pro klienty i jejich průměrné úložky, což je u spoření na penzi velmi důležité Změna státního příspěvku platí pro všechny smlouvy i pro ty dosavadní. Pro získání vyššího státního příspěvku není nutné měnit smlouvu, stačí jen oznámit zvýšení příspěvku.
  3. Zvýší se bezpečnost spravovaných prostředků klientů. Penzijní fondy se přemění na penzijní společnosti. Majetek klientů penzijních fondů bude nově oddělen od majetku akcionářů a neefektivní hospodaření správce nemůže v žádném případě zatížit či ohrozit prostředky účastníků.
  4. Vytvářejí se předpoklady pro dosahování lepších výnosů. Oddělení majetku umožní stanovit zákonem limit nákladů, které si správce může za své služby naúčtovat a který nesmí překročit. Například náklady za provize už nebudou moci z výnosu ukrajovat podstatnou část. Oddělení majetku také umožní vytvořit několik různých investičních strategií. Zejména pro mladší klienty bude vhodné vložit své prostředky do strategie s vyšším podílem akcií a tak mít v budoucnu šanci na zajímavější výnosy. Je důležité, že bez sjednání změny smlouvy se investiční strategie klienta proti dnešku nezmění a jeho rizika se nijak nezvýší.
  5. Změní se podmínka věku pro výplatu dávek. Kdo uzavře smlouvu podle nových podmínek nebo převede po 1. lednu 2013 penzijní připojištění do nových účastnických fondů, může čerpat jednorázové vyrovnání nejdříve při dosažení důchodového věku a pravidelnou penzi (nejkratší doba výplaty je 3 roky) nejdříve 5 let před dosažením důchodového věku.

 

Čeho chceme dosáhnout?

  1. do 30 let získá minimálně 50 procent občanů dodatečný důchod
  2. dodatečný důchod dosáhne alespoň jedné čtvrtiny až jedné třetiny státního důchodu
  3. kombinace státního a dodatečného důchodu zajistí přiměřený měsíční příjem bez kolapsu státních financí
  4. zajištěním příjmů z více zdrojů se vyhneme podstatně nižším příjmům seniorů v budoucnu
  5. státní výdaje na penze budou udrženy pod 10 procent HDP. V opačném případě bychom se v dlouhodobém horizontu dostali až na 12 procent HDP

E-mailem